Trump definitivně odstoupil od jaderné dohody s Iránem

Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že USA jednostranně odstupuje od mezinárodní dohody o jaderném programu s Iránem. Naplnilo se tak očekávání předešlých dní a Donald Trump pokračuje v agresivní zahraniční politice. Spolu s USA podepsala v roce 2015 jadernou dohodu Francie, Británie, Německo, Čína a Evropská unie. Na rozdíl od USA však ostatní státy chtějí v dohodě dále zůstat a urgují USA, aby nepodnikaly kroky, které by jim ztížily v budoucnu život.

Při odstoupení USA od dohody s Iránem však vypadá, že se bude dít opak toho, co by přispělo k uklidnění situace v regionu. Cílem by mělo být co nejvíce izolovat Irán, nicméně se začíná izolovat USA. Trump razí pravidlo „America first!, což by ale mohlo s pohledem na zahraniční politiku Donalda Trumpa znamenat „America alone (Amerika sama)“. USA totiž nebude dále efektivní v práci na důležitých zahraničních projektech, jako například ohledně globálního oteplování, nebo jaderného zbrojení Iránu. Ať už USA chce či nikoliv, potřebuje podporu EU a ostatních zemí. Ty však rádi využijí situace, kdy USA znovu obnoví sankce na Irán a budou aktivnější v mezinárodním obchodě s Iránem. Donald Trump se vyjádřil k sankcím, že budou „tvrdší než předtím“ a slibuje si od nich především, že Irán bude chtít uzavřít s USA novou vylepšenou dohodu. Sankce by se měly týkat především veškerého obchodu s ropou a v platnost vyjdou 4. listopadu. Očekává se, že iránský export ropy se bude pohybovat kolem 200 – 300 tis. barelů denně. Zároveň by měly být připraveny další sankce, pokud bude Irán pokračovat ve spoluúčasti na teroristických útocích, nebo vyvíjení jaderných zbraní. USA chtějí vyvolat co největší ekonomický tlak na Irán a zabránit jim tak v příjmech, které by získaly z transakcí, které neeliminuje USA.

Irán by však mohl vše otočit proti USA. Dohodu prý hodlá nadále dodržovat, dokud jí budou dodržovat ostatní státy a najednou vše vypadá, že Irán je ten kdo má zájem o stabilitu, nikoliv USA. To, že se jednalo o špatné rozhodnutí, mohou hovořit licence, které měly nasmlouvané s Iránem společnosti Boeing a Airbus. Boeingu totiž byla zrušena licence na prodej letadel v hodnotě 19,6 mld. dolarů. Zároveň USA zruší licence na vývozy letounů společnosti Airbus v hodnotě dalších cca. 20 mld. dolarů. Francouzská společnost je totiž závislá na americkém souhlasu kvůli značnému množství leteckých dílů vyráběných americkými společnostmi. Nejenže společnosti přijdou o obrovské zakázky, ale především je v ohrožení několik tisíc pracovních míst. 

Reakce iránských poslanců na sebe nenechala dlouho čekat, kdy v reakci na Trumpovo rozhodnutí zapálili americkou vlajku. To samozřejmě není obvyklá diplomatická odpověď, avšak Trump si myslí, že donutí Íránce prosit o odpuštění sankcí a vynutí si novou dohodu, ale ti jsou možná na podobné situace už zvyklí.

Autor: Štěpán Hájek, Bossa

Tento článek má pouze informativní a edukativní charakter. V žádném případě neslouží jako investiční či obchodní doporučení.


Nejnovější analýzy

14.08.2018

17:02

Výprodej na turecké liře s sebou táhl indickou rupii i ostatní měny, což zvýšilo riziko nouzového přistání z rizikovějších rozvíjeních se ekonomik. Páteční výprodej byl tak razantní, že během páteční seance některé z měn (včetně turecké liry) dokázaly zkorigovat část ze svých ztrát.

Podrobnosti

14.08.2018

14:03

Dopolední markodata byly v podstatě ty nedůležitější, kterých jsme se mohli během dnešní seance dočkat. Zveřejněny byly data z britského trhu práce, následovány odhadem hospodářského růstu v Eurozóně za 2. čtvrtletí, včetně růstu HDP v Německu a v ČR.

Podrobnosti

14.08.2018

10:25

Smíšená seance na devizových trzích, kde si bral oddechový čas americký dolar, nabídla několik překvapivých proti trendových pohybů. Pod tlakem byly drahé kovy, ale také trh s ropou, která se však dokázala ze ztrát vzpamatovat.

Podrobnosti