Jak vytěžit maximum z úpadku uhlí?

Podíl uhlí na výrobě energie ve Spojených státech amerických soustavně klesá. Sice pro zastánce veřejného zdraví a ochránce životního prostředí se blýská na lepší časy, už ne toliko pro federální vládu a její závislost na „špinavém“ palivu. Uhlí tak postupně přestává být v americké elektroenergetice dominantním zdrojem energie.

Americká společnost má nyní na stole plán Baracka Obamy na zpomalení globálních změn klimatu. Takzvaný Clean Power Plan chce přesunout významnou část americké energetiky k obnovitelným zdrojům energie. Hlavním cílem „Plánu čisté energie“ je redukce emisí z fosilních elektráren, a to do roku 2030 o 43 procent oproti roku 2007, kdy byla výroba na vrcholu. Nicméně jeho implementaci prozatím pozastavil verdikt Nejvyššího soudu z letošního února.  

Za současného tempa poklesu podílu uhlí na výrobě energie by měl být plán splněn za dva roky. Sečteno, podtrženo, ještě předtím, než by vůbec tato pravidla měla začít platit. Levný zemní plyn a růst obnovitelných zdrojů snižují podíl energie z uhlí rychleji, než by mohl kdokoliv předvídat. Energie pocházející z uhlí mezi léty 2014 a 2015 klesla o 15 procent a o 33 procent oproti roku 2007.

Jak je známo, spalování uhlí uvolňuje rtuť, olovo, oxid siřičitý a další znečišťující látky do ovzduší. Způsobuje tak astma, srdeční infarkt, neurologické a další nemoci, na které zemře odhadem 7 500 lidí ročně. Energie z uhlí produkuje téměř dvakrát více oxidu uhličitého na kilowatthodinu než zemní plyn. Uhlí je jedním z tak omílaných přispěvatelů ke globálnímu oteplování.

Z logického úsudku tedy vyvstane otázka, proč nestavět na tomto pokroku a jednoduše nenavýšit cíle Clean Power Plan? Protože takhle jednoduše to nejde. Takhle jednoduše bohužel federální vláda USA nefunguje. Nové cíle by vyžadovaly další roky práce, další roky vyjednávání u federálních a státních orgánů. A nakonec by další várka pravidel mohla být irelevantní ještě před tím, než by vůbec vstoupila v platnost. 

Zvažme výhody uhelné daně založené na odhadech externích zdravotních a klimatických nákladů energie získávané z uhlí. Je to možnost, jak omezit toxické emise, na jejichž následky umírají desítky tisíc lidí ročně. Díky tomu by se mohly snížit jiné daně, například uhlíková daň. Navíc by to udržovalo stálý tlak na snížení podílu energie z uhlí, aniž by k tomu byla potřebná dlouhodobá předpověď emisí – jestliže emise klesají rychleji, než je předpověď, není zapotřebí žádná nová pravidla nebo schválení.

Samozřejmě existuje politický odpor k jakékoliv dani, respektive k veřejnému způsobu řešení negativních externalit, který má za cíl vytvořit cenu za emise a internalizovat negativní dopad do ceny. Nicméně je to stále dodatečný příjem do státního rozpočtu a těch se jen tak někdo dobrovolně nevzdá. 

 

Autor: Bossa

Tento článek má pouze informativní a edukativní charakter. V žádném případě neslouží jako investiční či obchodní doporučení.