Dolar jako rezervní měna má problém s vyššími úrokovými sazbami

Svět se dostává do stádia, kdy si ekonomové uvědomují, že jedna dominantní měna světa (rezervní měna) není žádoucím stavem.  Aktuální vývoj globální ekonomiky nám naznačuje, že systém založený na americkém dolaru neodpovídá potřebám společnosti a je potřeba postavení dolaru ve světové ekonomice přehodnotit.

Jedním z důvodů je nebezpečně rostoucí dluh napříč celým světem. Ačkoliv na jedné straně slýcháme argumenty, že zadlužení amerických domácností se po finanční krizi snížilo, na druhé straně rostou dluhy mimo území USA podpořeny právě dlouhodobě levným dolarem a rozvolněnou měnovou politikou americké centrální banky.

Celkové zadlužení světa se od krize skutečně zvýšilo. I když americké domácnosti tíží nižší břemeno než v roce 2007, naopak zadlužení amerického státu a firem po roku 2007 markantně vzrostlo. Podíl veřejného dluhu na HDP stoupl od roku 2007 z 65 na 104 procenta. Navíc se pokrizová vlna rostoucího dluhu enormně rozšířila přes Evropu směrem k Číně.

Graf: Vývoj poměru veřejného dluhu k HDP v USA v procentech.

Banka pro mezinárodní vypořádaní (BIS) odhaduje, že 60 procent dluhu mimo Spojené státy je denominovaných v amerických dolarech. Vyšší dolarové úrokové sazby a následně i silnější dolar ovšem zvyšují náklady na financování dluhu. Ukázkovým příkladem bylo prosincové zvýšení úrokových sazeb v USA, které přineslo okamžitou odezvu na finančních trzích v podobě turbulencí a zvýšené volatility. Reakce se dostavila ihned následující měsíc (leden), kdy se terčem výprodejů stala všechna riziková aktiva v čele s čínským akciovým trhem a čínskou měnou (juan). Rozvíjející se trhy s menším kapitálovým polštářem jsou mnohem citlivější na dražší splátky dluhu, proto byla jejich aktiva první na ráně, když se prodávalo kvůli strachu z vyšších úrokových sazeb a silnějšího amerického dolaru.  

Z grafu níže je vidět, jak radikálně se po krizi 2007 vyvíjelo zadlužení soukromého sektoru rozvíjejících se a rozvinutých ekonomik. První graf srovnává tento vývoj u rozvinutých (červená) a rozvíjejících se zemí (černá). Druhý graf upozorňuje na dynamický růst dluhu soukromého sektoru Číny a Brazílie. Posledních graf srovnává nárůst dluhu firem v rozvinutých (červená) a rozvíjejících se zemí (černá).

Graf: Vývoj dluhu v rozvíjejících a rozvinutých zemích po finanční krizi

Zdroj: Bloomberg

Nelze se divit, že americké centrální bance se do zvyšování úrokových sazeb nechce, když dopady na rozvíjející se ekonomiky jsou děsivé. Poslední graf ukazuje vývoj dluhu v Číně od druhého čtvrtletí 2009. První od spodu jsou domácnosti (Households), pak firmy (Nonfinancial Corporates), pak vláda (Government ) a poslední je finanční sektor (Financials). Nejvíce se za posledních 6 let zadlužily státní firmy.

Graf: Vývoj dluhu v Číně dosáhl 31,7 bilion USD

Zdroj: Bloomberg

Autor: Michala Moravcová


Nejnovější analýzy